Tálín (německyTalin) je obec v jižních Čechách v okrese Písek. K obci náleží osada Kukle. Dohromady v nich žije 168[1] obyvatel. Obec leží na břehu Tálínského rybníka, o kterém pojednává zlidovělá píseň Už se ten Tálinskej rybník nahání. Obec se nachází v nadmořské výšce 393 metrů.
Z historie
První písemná zpráva pochází z roku 1253.
Obec Tálín leží v půvabné jihočeské krajině na břehu Tálínského rybníka s rozlohou 52 ha. Rybník má dvě hráze – na jižní a západní straně, zpevněné staletými duby. Uprostřed rybníka je malý ostrůvek. První zmínka o Tálínském rybníku je z roku 1515 ve smlouvě mezi Ondřejem Sedleckým z Tálína a protivínskými poddanými ze vsi Žďáru. Dnes rybník obhospodařuje Krajské školní hospodářství České Budějovice se sídlem v Protivíně a je majetkem Jihočeského kraje. Přestože se jedná o rybník chovný, který není určen k rekreaci, je turisty hojně navštěvován. V létě za účelem koupání, na podzim při výlovu rybníku. Výlov probíhá zpravidla jedenkrát za dva roky a je spojen s prodejem živých ryb a ochutnávkou rybích specialit. Tálínský rybník je znám především ze zlidovělé písně „Už se ten Tálínský rybník nahání“. Složili ji dva zamilovaní mládenci z nedalekých Maletic, kteří chodili za dcerou tálínského baštýře. Je tomu již necelých dvě stě let.
První písemná zmínka o obci Tálín pochází z roku 1253, kde v listu českého krále Václava I. je obec Tálín vzpomínána jako ves Talina, kde stál Talův dvůr a tvrz v majetku rodu křížovníků. Během staletí měnila ves i tvrz Talina své držitele. Nejvýznamnějšími byly královské město Písek, Hlubocké panství a od roku 1711 Schwarzenbergové. V minulosti vedla přes obec Tálín tzv. „ solná stezka“. Sůl se převážela koňskými potahy. Dopravci nocovali v Tálíně v zájezdním hostinci „Na spáleništi“. Tento místní název se dochoval i do současnosti.
V době vzniku obecní samosprávy v roce 1850 Tálín nebyl samostatnou obcí, ale byl součástí spojené obce Myšenecké, kam patřily ještě obce Žďár, Maletice a Selibov. V té době byla součástí katastrální obce Tálín pouze část Kuklí, druhá část Kuklí byla součástí katastrální obce Paseky. Dochovala se žádost tálínských a kukelských občanů z roku 1876 o vyloučení z Myšence a připojení k Pasekám, která byla kladně vyřízena. Tím měly obě části Kuklí společného obecního starostu v Pasekách. V obci Tálín bylo voleno pouze místní představenstvo. Z roku 1906, za úřadování místního starosty Matěje Strnada, se dochovala žádost o odloučení Tálína od Pasek a jeho osamostatnění. A tak se v roce 1907 stal Tálín samostatnou obcí. První obecní výbor obce Tálín byl zvolen v roce 1908 a měl 9 členů. Prvním starostou byl zvolen Matěj Strnad z čp. 8. A Kukle, protože se stále rozkládaly na dvou katastrálních územích, měly opět dva různé obecní úřady a po roce 1945 dva různé místní národní výbory.
Až v roce 1952 podaly Místní národní výbory v Pasekách a Tálíně žádost o povolení změny katastrálních hranic. Jednalo se o vyčlenění osady Pasecké Kukle a přilehlých samot z katastrálního území Paseky a jejich začlenění do katastrálního území Tálín. Tato změna byla uskutečněna s účinností od 1. ledna 1953. Obě části vesnice Kukle se staly osadou obce Tálín a toto uspořádání platí dodnes.
V období vzniku Československé republiky až do konce první poloviny minulého století se obyvatelé obce živili především jako drobní zemědělci a řemeslníci. V roce 1950 bylo v obci založeno JZD Tálín, které bylo v roce 1980 začleněno do Státního semenářského statku Oseva Protivín.
Před listopadem 1989 byl Tálín střediskovou obcí a pod MNV Tálín patřily kromě Kukel také Paseky, Nuzov, Žďár, Žďárské Chalupy a Nová Ves. V roce 1990 došlo na základě místního referenda k rozdělení na obce Tálín, Ždár a Paseky.
V obci se nenachází žádná historicky cenná památka. Zachovala se pouze kaplička svatého Václava z roku 1906.
K obci Tálín náleží i osada Kukle, ležící na východ od obce pod Píseckými horami. V současné době má obec 170 obyvatel. Ani naší obci se vylidňování nevyhnulo. Ještě v roce 1960 tu žilo 315 obyvatel.
více na…
