Kde se obec nachází…
Milevsko (německy Mühlhausen) je město v okrese Písek v Jihočeském kraji, 22 km severovýchodně od Písku a 22 km západně od Tábora na Milevském potoce. Žije zde přibližně 8 100[1] obyvatel. Území města se skládá ze dvou nesousedících celků – místní část Velká tvoří exklávu.
Historie
Podle dochovaných archeologických nálezů se předpokládá, že oblast dnešního města byla osídlena již ve starší době kamenné, v mladší době bronzové, době halštatské a laténské. Vlivem stěhování národů se do oblasti dostávali postupně Slované. O jejich první přítomnosti v místě vypovídají nálezy, které dokládají slovanské osídlení někdy okolo 8. století našeho letopočtu.
První písemná zmínka pochází z roku 1184 a týká se bohatého velmože Jiřího z Milevska. Na jeho popud byl nedaleko budoucího města založen roku 1187 premonstrátský klášter. O výstavbu kláštera se zasloužili řeholníci vedení opatem Jarlochem. Během následujících let procházel majetek kláštera rozkvětem a díky dobré správě a výhodné pozici na křižovatce cest se stal brzy jedním z nejbohatších klášterů v zemích Koruny české. Úpadek milevského kláštera je spojen s husitstvím.
Milevsko bylo katolické město, takže se stalo cílem nájezdu husitů. Město bylo dobyto, klášter byl roku 1420 vypálen a majetek vyrabován. Okolní pozemky si rozebrala šlechta, v první fázi připadl do vlastnictví rodu Rožmberků, kteří ho spravovali do roku 1543, kdy připadl rodu Švamberků. V roce 1513 povolil Jindřich ze Švamberka městu vlastní pivovar.[5] V roce 1581 dochází opětovně ke změně majitele a město se stává majetkem rodu Hodějovských z Hodějova. V roce 1640 při velikém požáru města byla zničena část domů, radnice i pivovar, nicméně budova pivovaru byla později znovu postavena.[4] I přesto, že městský pivovar byl důvodem sporů s klášterní vrchností, pivo se v něm vařilo až do první světové války.[4]
Události roku 1620 a celkový dopad na společnost společně s konfiskací majetku nekatolíkům po Bílé hoře se odrazily i v Milevsku. Majetek byl zabaven a navrácen do rukou katolického řádu premonstrátů, přesněji do rukou Strahovského kláštera. Převedení majetku pod správu strahovského kláštera (které mělo platit jen dočasně do smrti tehdejšího strahovského opata, ale jeho nástupcem to nebylo respektováno), mělo za následek, že se již milevský klášter nikdy nestal opět opatstvím. V 17. a 18. století bylo město zasaženo opakujícími se morovými epidemiemi, jež měly katastrofální dopad. Městečko i jeho okolí bylo téměř zcela zničeno. Na morovém hřbitově nedaleko od kláštera jsou oběti nákazy pohřbeny.
více na Wikipedie Milevsko.
Město Milevsko se skládá ze šesti částí na šesti katastrálních územích.
- Milevsko (i název k. ú.)
- Dmýštice (i název k. ú.), připojeny k 1. lednu 1985
- Klisín (i název k. ú.), v roce 1961 připojen k Dmýšticím, k 1. lednu 1985 i s nimi k Milevsku
- Něžovice (i název k. ú.), nejméně od roku 1869 osada obce Dmýštice, k 1. lednu 1985 připojena i s nimi k Milevsku
- Rukáveč (i název k. ú.), v roce 1961 připojena k Milevsku
- Velká (k. ú. Velká u Milevska), 1. dubna 1976 připojena k obci Zbelítov, k 1. lednu 1985 i s ní připojena k městu Milevsku, s opětovným osamostatněním Zbelítova a Oseku se Velká stla exklávou Milevska.
Dřívější části města:[47]
- Zbelítov, k Milevsku připojen 1. ledna 1985, k 23. listopadu 1990 se znovu osamostatnil
- Osek, 1. dubna 1976 připojen k obci Zbelítov, k 1. lednu 1985 i s ní připojen k městu Milevsku, k 23. listopadu 1990 se znovu osamostatnil
Oficiální stránky obce MILEVSKO
