Záhoří je obec v okrese Písek, leží zhruba šest kilometrů severovýchodně od Písku, a prochází jí hlavní silnice do Tábora. Žije zde 799[1] obyvatel. Vlastní jádro obce se nachází v katastrálním území Horní Záhoří u Písku, jehož zástavba se dělí na Horní Záhoří a Dolní Záhoří. V Horním je škola, kostel a hřbitov, v dolním je pak náves a hospoda. Nedaleko blízké osady Svatonice je nádraží, obec je spojena s okolím i autobusovými linkami ČSAD České Budějovice.
Obec Záhoří se skládá ze šesti částí na pěti katastrálních územích.
- Jamný (i název k. ú.)
- Kašina Hora (i název k. ú.)
- Třešně (včetně Nové Třešně, leží v k. ú. Třešně u Záhoří)
- Svatonice (i název k. ú.)
- Dolní Záhoří (leží v k. ú. Horní Záhoří u Písku)
- Horní Záhoří (k. ú. Horní Záhoří u Písku)
Obecní knihovna
Knihovna v Záhoří byla pravděpodobně založena v roce 1921 na základě knihovnického zákona z roku 1919. Již ale předtím pracoval v Záhoří hospodářský spolek, který měl svou knihovnu a půjčoval knihy svým členům i zájemcům z obce.
Prvním knihovníkem byl J. Houdek. V roce 1922 navštěvovalo knihovnu 55 čtenářů a knižní fond obsahoval asi 300 svazků. Knihovna nesla oficiální název Obvodová knihovna v Záhoří a knihy si zde půjčovali i občané z Novosedel, Chrastin, Třešně, Vojníkova, Kašiny Hory a Vlastce. V roce 1926 se fond rozšířil na 348 svazků.
V obecních kronikách jsou první zmínky o knihovně až od roku 1935.
Pár slov k historii…
O nejstarších dobách zdejších osad svědčí archeologické nálezy. Jedná se zejména o hroby prvních obyvatelů zdejšího kraje, které se vyskytují hlavně poblíž řek a mírných úbočí Píseckých hor včetně oblasti záhořské. V období předslovanském se jedná zejména o hroby mohylové kuželovitého tvaru, zpevněné kamenným věncem.
Slované své mrtvé spalovali a popel ukládali do nádob a nad nimi také vytvářeli kruhovité mohyly. Kmen, který osídlil kraj mezi Vltavou a Otavou, se nazýval kmen Netoliců (asi 5. století).
Název obce Záhoří (dříve Zahoří) vznikl dle prvního kronikáře, řídícího učitele Josefa Kocha, pravděpodobně podle místa založení osady, to znamená za horou, čímž se rozumí vrch Záduší (jihozápadně od Záhoří směrem k Otavě). V 10. století patřil Písek a jeho okolí k panství vévody Slavníka, avšak po vyhubení jeho rodu roku 996 připadly osady k panství knížat českých, jmenovitě k pánům ze Zvíkova.
Podle zmínky z roku 1307 stával v Zahoří dvůr panský. Téhož roku přešlo spolu se Zvíkovem Zahoří do rukou Rožmberků. V době husitské zdejší krajina trpěla, protože tudy často přecházela vojska husitská i císařská. Zdejší lid byl husitský a fara měla husitského kněze. V roce 1472 byl hrad Zvíkov postoupen Bohuslavu ze Švamberka a s ním i Zahoří. Švamberkové, povětšinou nepřátelé husitů, zde panovali celých 150 let.
více na…
