Kde se obec nachází
Kestřany (pro rozlišení od Nových Kestřan dříve nazývané též Staré Kestřany) jsou vesnice a obec v jižních Čechách, v okrese Písek, nedaleko Ražic u soutoku Otavy a Brložského potoka. Žije v nich 764[1] obyvatel. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1338.
V obci stojí dvě tvrze – horní tvrz a dolní tvrz. Jedná se o raritu, dvě zachovalé tvrze v těsném sousedství. Třetí tvrz stávala pravděpodobně v místech, kde byl později postaven kestřanský zámek. Jižně od obce se rozkládá národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně. Velký Potočný rybník severně od Kestřan je chráněn jako přírodní památka.
Obec Kestřany se skládá ze tří částí na třech katastrálních územích.
- Kestřany (k. ú. Staré Kestřany)
- Lhota u Kestřan (i název k. ú.)
- Zátaví (i název k. ú.)
Historie
Kestřany byly založeny ve 14. století. Roku 1315 je první písemná zmínka o daru píseckému klášteru od Alberta z Kestřan, Kestřanští z Kestřan. On i jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj byli velmi pobožní.
Historie obou tvrzí se prolíná, přestože se jedná o dvě rozdílné stavby. Horní tvrz je starší, dolní tvrz byla založena později. Roku 1360 po úmrtí sirotků měla část Kestřan připadnout králi, ale na něm si je vyprosili Buzek, Přibík a Jakub ze Lhoty. Roku 1396 v horní tvrzi sídlil Arnošt Údražský z Kestřan. Roku 1416 na dolní tvrzi sídlili synové Mikuláše Barocha ze starého rodu Barochů. Ctibor Baroch zemřel za vlády krále krále Ladislava. Jeho syn Mikuláš Baroch roku 1475 prodal dolní tvrz Bohuslavovi z Kestřan. Od této doby dolní tvrz postupně chátrá.
Roku 1446 byla Horní tvrz včetně dvorců prodána Vaňku Koktanovi. Dědictvím připadla jeho synovcům, dále pak Bohuslavovi. Po něm vládli jeho synové. Jan, Petr, Bohuslav. Roku 1491 byly obě tvrze a i oba dva dvory a část vesnice prodány Jindřichovi ze Švamberka. Dolní tvrz je uvedena jako pustá. V dolní tvrzi byl zřízen pivovar roku 1553. Později tato tvrz sloužila jako sýpky i jako kravín. K tomuto panství náležela Sudoměř a Dobev a bylo přikoupeno Zátaví.
Roku 1574 po smrti Jindřicha připadla tvrz jeho manželce Elišce a poté byl jejím dědicem Kryštof ze Švamberka. Od roku 1534 po jeho smrti patří Kestřany Borské větvi. Roku 1588 prodal Jan Vilém část majetku Píseckým a část Drahonickým pánům. Jeho syn Jiří Ernreich se nepřidal k stavovskému odboji a přesto po bitvě u Záblatí byl poškozen na svém majetku. Stejně jako ostatní vesnice byly Kestřany vypleněny a drancovány. Po smrti Jana Viléma si dědictví rozdělily jeho tři dcery. Kestřany připadly Františce Polyxeně z Paaru, která se svým manželem nechala postavit nový zámek. Po smrti svého manžela vše prodala roku 1685 Zuzaně z Gerštorfu.
Pak dalšími prodeji tvrze opět změnily majitele. Stal se jím Adam Humprecht Koc z Dobrše. Byl to známý lidumil, hejtman kraje a lidový léčitel, ale kvůli těmto aktivitám panství upadalo. Roku 1700 tvrze odkoupil Ferdinand ze Schwarzenberka a ten je začlenil do svého rozsáhlého protivínského panství.
Oficiální stránky obce KESTŘANY
